Bimetalismus

Zlatá mince 20 franků a stříbrná 5 franků, období Druhé Francouzské republiky. Hmotnost 6,41 a 24,94 g. Tento poměr zlata ke stříbru (1:15,5) později přijala Latinská měnová unie.

Bimetalismus je v ekonomii měnový standard při kterém hodnota měnové jednotky může být vyjádřena buď určitým množstvím zlata nebo určitým množstvím stříbra. Poměr hodnot těchto dvou kovů je pevně stanoven zákonem.[1] Další měnové standardy jsou monometalismus, kdy je hodnota měny vyjádřena jedním kovem (obvykle zlato nebo stříbro) a trimetalismus, kdy jsou používány tři kovy (zlato, stříbro, měď).[2]

V ekonomické historii se největší diskuze o jeho užívání vedly ve Spojených státech koncem 19. století, neboť ty disponovaly v té době velkými zdroji jak zlata, tak stříbra.

Tento měnový systém může být nestabilní, často přechází v monometalismus.[3] Vzhledem ke kolísání tržní ceny používaných kovů, kov s tržní hodnotou vyšší než jeho hodnota v měně je častěji používán jako kov a je stahován z oběhu jako měna (Greshamův zákon). Ve Spojených státech se toto se přihodilo v průběhu 19. století a z oficiálního bimetalického standardu se stal fakticky stříbrný standard.[zdroj?] Na druhou stranu v Latinské monetární unii při poklesu ceny stříbra obchodníci preferovali platbu ve zlatých mincích a systém de-facto přešel na zlatý standard.[4]

  1. Bimetalismus. numismatika-ostrava.cz [online]. Numismatika Ostrava [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. 
  2. Monometalismus. numismatika-ostrava.cz [online]. Numismatika Ostrava [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. 
  3. GRUBER, Josef. Stříbro. Obzor národohospodářský. 1917, roč. XXII, s. 438-445, 469-482. Dostupné online. 
  4. WILLIS, Henry Parker. A history of the Latin Monetary Union; a study of international monetary action. Svazek V. Chicago: Univ. of Chicago Press, 1901. 332 s. (Economic Studies of The University of Chicago). Dostupné online. S. 266. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search